Včelařská konference

To propojení těch vlivů s tím jednoznačně souhlasím. Jinak ale mám v tomto
případě na mysli situaci pozdě na podzim, kdy už plodování nedokáže v žádém
případě vychovat nové zimní včely a tudíž včelstvo jde do zimy s těmi
zimními včelami, co v září a říjnu zpracovávaly zimní zásoby.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Gustimilián Pazderka" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, April 15, 2006 12:10 PM

Správný proces regenerace není podle mě nic jiného, než situace, kdy je ve
včelstvu matka nultého stáří, u které funguje kladení přirozeně co nejdéle.
Nastává situace, že je ve včelstvu dostatek populace "fyziologicky mladých
dlouhověkých včel". Samozřejmě je to v souvislosti s dostatkem kvalitního
pylu a počasí. Nejde tudiž operovat pouze s názorem, že se včelstva a včely
nějak zregenerují, když k tomu nemají předpoklady před krmením např.
nedostatek zásob - plus citlivější starší matkou, která přestává klást kvůli
nedostatečné snůšce a "stářím" se vytratí dělnice z úlu nebo na podložku. To
je mimojiné i část odpovědi na otázku většího množtví mrtvolek na dně úlu.
Prostě podle mého jednoduchého názoru, když včelstvo nemá zásobárnu
"fyziologicky mladých dlouhověkých včel" v podletí má potom problémy s
vyzimováním. Je to jak se zásobami. Vše je ve včelstvu před kvalitním
zimování propojeno jako vlivy stanoviště a jeho okolí více, než si včelař
občas uvědomuje. Mluví proto mnoho zkušeností z úkonů, který včelař jeden
rok udělá a je vše OK, ale druhý rok má při stejných postupech nějaké
problémy. Počasí, mladá matka a snůška pylu a vhodných zásob, zdravotní
stav, uspořádání plástů a česno, poloha stanoviště a jeho snůškový vliv na
generace dělnic. To je podle mě asi tak ono. A doplnění zásob v říjnu proto
nemusí, ale může být kritické.

_gp_
http://vindex.ic.cz

Vzhledem k topmu, že konferenci sledují i začínající, je třeba je před pozdním krmením které si tak pochvaluje Radim důrazně varovat. Tento nešvar pochází z dob dávno minulých, kdy naši dědové prostě toho cukru měli málo a hrozně se s ním šetřilo. Vždyť to není zas tak dávno co se u SL. fasovalo na včelstvo 7 kg. cukru. Pak to byla doopravdy věda jak včelky zdárně přezimovat a o snůšce z ov. stromů a řepky si naši předchůdci mohli jen zdát. Dnes je vše jinak a je to tak dobře. Čím dřív se včely nakrmí, tím s nimi máme méně problémů a hlídání a včely jsou od druhé poloviny září téměř bez plodu a tudíž nemají co proplodovat. Já jdu do většiny včel až při léčení, tzn.cca za 3,5 měsíce od nakrmení. Vyjímku tvoří pozdní výměna matek a pod. Kdo nevěří odborníkům o škodlivosti pozdního krmení a věří tomu, že se včely zas tak moc neupracují doporučuji aby si pohovořil s nějakým včelařem, v jehož okolí pravidelně a vydatně meduje jedle jistě to bude pro toho kdo chce naslouchat poučné vyprávění. On je totiž neskutečný rozdíl, když včelstvo už je od července srovnáno a bohatě nakrmeno na zimu a nebo je v září v prostoru kde je několik kg. zásob. Přijde li pozdní snůška, v prvním případě včelstvo je doopravdy "ospalé a líné" v druhém případě se snaží zaplnit všechny volné buňky a průšvih je na cestě, viz r. 2002. I když to zní asi dost nediplomaticky, já považuji včelaře, kteří krmí konec září a v říjnu za nezodpovědné hlupáky a všechny začínající včelaře bych tímto článkem chtěl před těmito postupy důrazně varovat. Zdraví R. Stonjek

a průšvih je na cestě, viz r. 2002

V roce 2002 jsem zjistil pozdní snůšku právě když jsem v prvním týdnu srpna kontroloval stav po krmení. To jsem poprvé rozšiřoval a neměl dost sklenic, a tak jsem zjistil stejné množství zásob u krmených i nekrmených včelstev. Moc jsem to tehdy neověřoval, spíše se zaměřil na to co se děje. (Za týden při vytáčeníé jsem pak viděl co se děje). Ale pokud byl můj postřeh správný, tak včely které jsme krmil tolik nenosily z lesa, protože zásoby byly shruba stejné (měřeno s přesností na NN).
I když jsme nakrmil i druhou půlku tak jsem na jaře po nějakém spojování měl skoro o 50% míň včelstev.
To píši proto, že když dojde k takové situaci jako v 2002, tak nepomůže nic. To jen aby jsme nevzbuzovaly plané naděje pro případ katastrofy. V roce 2002 se včely udřely když už měly 5NN zásob. Taková byly nabídka a včely nosily až do konce září. I za nízkých teplot. I když měly roztok v krmítku (nasadil jsem i stropní) tak nosily a nosily.
(jsem si vědom toho rozporu, že v srpnu to vypadalo, že včely které krmím tolik nenosí. V září to pak nefungovalo, to prostě cukr moc nebraly. Doufal jsem, že cukr medovici naředí. Ale nepomohlo to.)

Ale při běžných náznacích melicitózy, se kterou se tady poměrně často setkáváme, tak na to je zakrmení po posledním vytočení nejlepší. U nás začínám krmit po lípě malolisté.

Karel

Ja snáď odjakživa začínam kŕmiť včely od 1. septembra /najprv vytočím med/ a nemyslím si, že som hlupák p. Stonjek. Ja si myslím, že hlupák je ten kto nevyužije medovicovú znášku. Vy už nemôžte vytáčať lebo máte včely nakŕmené cukrom. Alebo vytáčate medovicu aj so cukrovými zásobami? Základ je chovať siln é včelstvá. A silným včelstvám nerobí problém spracovať zásoby v sept. A za medovicu z jedle ponúkajú ľudia aj tzv. výkupcovia najlepšie ceny. V r. 1997 bol v okr. Košice, medovicový rok. Začal som kŕmiť až 15.septembra. Prezimovali mi všetky rodiny aj keď je pravda, že zoslabené, ale nemal som problémy s rojmi a medu som mal aj v ďalšom roku dosť.

Pozdravujem priateľov včelárov !
Každý má trochu pravdy, ale aj v horských podmienkach sa medovica nevyskytuje každý rok a tak je na mieste začať krmiť už 15. 8.
Často prichádza daždivé počasie a nekrmiť znamená včely oslabiť. V roku 2005 sa to oplatilo. Medovica nebola a Krídlatka sibírska - sachalinska čo zasvinila celé naše chotáre, dava množstvo peľu, ale nektáru veľmi málo.V roku.2004 sme dáváli dole medníky 15.8 a o dva dni prišla taká medovica, že sme mali problém. Blízko Košíc poznám pána Dr. Ilenina, skúseného včelára, ktorý do 30.8.2004 mal plné medníky. Ešte šťastie, že to rýchle kryštalizovalo a medovicový med mal primerané množstvo vody.
Čiže : záleží na krajine, tam kde nie su lesy tak krmiť, v horách je to na zváženie.
Michal Seničan




----------- Pôvodná správa ------------
< Od: jaro <jaro001/=/pobox.sk>
< Predmet: Re: krmen?
< Dátum: 16.4.2006 08:31:39
< ----------------------------------------
< Ja snáď odjakživa začínam kŕmiť včely od 1. septembra /najprv vytočím med/
< a nemyslím si, že som hlupák p. Stonjek. Ja si myslím, že hlupák je ten kto
< nevyužije medovicovú znášku. Vy už nemôžte vytáčať lebo máte včely nakŕmené
< cukrom. Alebo vytáčate medovicu aj so cukrovými zásobami? Základ je chovať
< siln é včelstvá. A silným včelstvám nerobí problém spracovať zásoby v sept.
< A za medovicu z jedle ponúkajú ľudia aj tzv. výkupcovia najlepšie ceny. V
< r. 1997 bol v okr. Košice, medovicový rok. Začal som kŕmiť až 15.septembra.
< Prezimovali mi všetky rodiny aj keď je pravda, že zoslabené, ale nemal som
< problémy s rojmi a medu som mal aj v ďalšom roku dosť.
<
<
<

Několik vět pro slov. kolegu. Chtělo by to více logického uvažování, které vašemu příspěvku dost chybí. Jestli mám včelky od pol. 7 nakrmeny v mém případě na vys. plástu 35 cm.tak jsou zásoby do pozdních snůšek zahuštěny a v přev. míře zavíčkovány. Takové už včely nikam nepřenáší. V případě pozdní snůšky stačí nahodit prázdný medník a snůška se beze zbytku odebere. To beze zbytku je velmi důležité, protože v poloprázdném úle včely plní medník současně s plodištěm a plodiště dosti vydatně. Protože významná pozdní snůška je pouze medovicová máme dost medovice v plodišti a tím riziko při dlouhé zimě a mizerném jaru špatného vyzimování. To že to většinou nějak vyjde neznamená, že je to pro včelky dobře. A z hlediska opotřebení zimní generace? Stačí kupecké počty. Co je výhodnější? Zatížit zimující včely pouze nějakou snůškou, nebo snůškou a potom pozdním krmením s rizikem medovice v plodišti?? Přemýšlivý včelař si jistě odpoví správně. Zdraví R. Stonjek

ja taky krmim vetsinou az v zari / ac dost zacatecnik / a prezimovani je
vzdy zcela v pohode. mozna je to ale zacatecnicka klika
honza
----- Original Message -----
From: "jaro" <jaro001/=/pobox.sk>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, April 16, 2006 8:31 AM
Subject: Re: krmen?


> Ja snáď odjakživa začínam kŕmiť včely od 1. septembra /najprv vytočím med/
> a nemyslím si, že som hlupák p. Stonjek. Ja si myslím, že hlupák je ten
> kto
> nevyužije medovicovú znášku. Vy už nemôžte vytáčať lebo máte včely
> nakŕmené
> cukrom. Alebo vytáčate medovicu aj so cukrovými zásobami? Základ je chovať
> siln é včelstvá. A silným včelstvám nerobí problém spracovať zásoby v
> sept.
> A za medovicu z jedle ponúkajú ľudia aj tzv. výkupcovia najlepšie ceny. V
> r. 1997 bol v okr. Košice, medovicový rok. Začal som kŕmiť až
> 15.septembra.
> Prezimovali mi všetky rodiny aj keď je pravda, že zoslabené, ale nemal som
> problémy s rojmi a medu som mal aj v ďalšom roku dosť.
>

Já taky doporučuji začátečníkům včasné krmení v srpnu. Protože v té době je
mnohem více teplo, včelstva jsou silnější a zásoby skutečně zpracovávají
ještě letní včely, je snadnější nakrmit - je tepleji, může se použít bez
problémů krmítko typu nádoba v nastavku nebo nárazové krmítko třeba o objemu
15 litrů, nemusí se po snůšce hlídat včely v srpnu a září,aby měly dostatek
zásob, aspoň těch 5 kilo a hlavně pro případnou nápravu je čas až do toho
září a října a někdy i později.

Pozdní krmení je mnohem náročnější, musí se splnit poměrně dost podmínek,
pracuje se s mnohem cennějšími zimními včelami, jejichž úbytek nebo
nezregenerované opotřebení by mohlo znamenat v zimě výrazné oslabení nebo
úhyn včelstev, protože včely už v žádném případě nedostanou čas si nějaké
nové zimní včely vychovat. Zkrátka stačí nesplnit jednu z více podmínek a
včely jdou do zimy bez zásob nebo se zásobami ale se silně opotřebenými
včelami. A to se už napravit nijak nedá, snad jako vyslovené nouzovky v
prvním případě v prosinci třeba i za mrazu přidávat rámky s zpracovanými
zásobami ( jenže kde je sehnat, snad jedině od kolegů včelařů, kteří
nakrmili v srpnu, ale kde by je i oni sehnali v prosinci? Ze včelstev je
tahat nejspíš nebudou) nebo v druhém případě masívní spojování a
doufat, že se dvou až tří včelstev vznikne jedno s dostatečným počtem
dlouhověkých zimních včel pro jarní rozvoj.

Jinak já jsem měl kdysi zažité poslední vytáčení někdy v polovině srpna -
kočovali jsme tehdy k jeteli a potom krmit do poloviny září. To bylo krmení
v zadováku flaškami 0,75 litrů a korýtkovým krmítkem. Aspoň já jsem to tak
nazval, nevím jak jinak se to krmítko jmenuje. Pak jsem si na zadováky
přizpůsobil prosakovací krmítka z flašek od okurek, vycházel jsem z
plechovkových krmítek podobného objemu a principu, které kdysi zkoušel otec
a zjistil jsem, že z oněch včelaři tehdy strašně vychvalovaných
prosakovacích krmítek je už v září krmit problém, včely přestávají brát,
zatímco z korýtkových krmítek lze za určitých podmínek krmit i v polovině
října i později Začal jsem nad tím uvažovat a uvědomil jsem si, že je to
tehdy, když tím korýtkem doteče ten cukerný roztok v podstatě až k
poslednímu plodu do oblasti začínajícího zimního chumáče. No a po nějakých
dalších 15 letech různých oklik v krmení se z tohoto poznatku vyloupla moje
konstrukce krmítka pro pozdní krmení pro nastavky. Původně jsem si taky
myslel, že krmení někdy v říjnu a později znamená automaticky výrobu jarních
slabochů. Potom, když jsem začal ty krmítka využívat, zjistil jsem, že tomu
tak prostě není. Ale je třeba dodržet podmínky. Třeba když do včelstev nacpu
plné zásoby 10 - 15 kilo cukru během teplého týdne v září, to je v září
proveditelné, kdybych krmil tak dvakrát denně, tak bezpochyby slabocha
vyrobím. To je i případ té nárazové pozdní snůšky. Když ty zásoby rozložím
na aspoň tři týdny v říjnu i později, není problém.

Podle mně je problém v přejímání, papouškování a částečné deformaci
pravdivých poznatků. Tak to, že se včely zpracováváním zásob opotřebovávají,
to je jednoznačně pravda a jednoznačně je to prokazatelné. To, že je snaha
krmit brzo, aby zásoby zpracovávaly ještě letní včely, je logické a taky je
to vlastně správné. To, že většina velkoobjemových krmítek pro nastavky je
už v září nepoužitelná, je taky pravda a je to i logické. Ovšem to, co z
toho některým včelařům vychází jako závěr a co se neustále papouškuje pořád
dokola, sice to, že krmením v září a později se automaticky vyrábějí
slaboši, je nesmysl. Ano, mohou se vyrobit slaboši, ale když se dodrží
určité zásady, tak slaboši nevzniknou. Já z toho mám takový pocit, že tady
tím opakováním tohoto tvrzení se tito včelaři hlavně sami sebe utvrzují v
tom, že oni to dělají správně. Ve skutečnosti je správné obojí, jenže někdy
a někde to, někdy a někde ono.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, April 15, 2006 10:39 PM
Subject: Re: krmen?


> Vzhledem k topmu, že konferenci sledují i začínající, je třeba je před
> pozdním krmením které si tak pochvaluje Radim důrazně varovat. Tento
> nešvar pochází z dob dávno minulých, kdy naši dědové prostě toho cukru
měli
> málo a hrozně se s ním šetřilo. Vždyť to není zas tak dávno co se u SL.
> fasovalo na včelstvo 7 kg. cukru. Pak to byla doopravdy věda jak včelky
> zdárně přezimovat a o snůšce z ov. stromů a řepky si naši předchůdci mohli
> jen zdát. Dnes je vše jinak a je to tak dobře. Čím dřív se včely nakrmí,
> tím s nimi máme méně problémů a hlídání a včely jsou od druhé poloviny
září
> téměř bez plodu a tudíž nemají co proplodovat. Já jdu do většiny včel až
> při léčení, tzn.cca za 3,5 měsíce od nakrmení. Vyjímku tvoří pozdní výměna
> matek a pod. Kdo nevěří odborníkům o škodlivosti pozdního krmení a věří
> tomu, že se včely zas tak moc neupracují doporučuji aby si pohovořil s
> nějakým včelařem, v jehož okolí pravidelně a vydatně meduje jedle jistě to
> bude pro toho kdo chce naslouchat poučné vyprávění. On je totiž neskutečný
> rozdíl, když včelstvo už je od července srovnáno a bohatě nakrmeno na zimu
> a nebo je v září v prostoru kde je několik kg. zásob. Přijde li pozdní
> snůška, v prvním případě včelstvo je doopravdy "ospalé a líné" v druhém
> případě se snaží zaplnit všechny volné buňky a průšvih je na cestě, viz r.
> 2002. I když to zní asi dost nediplomaticky, já považuji včelaře, kteří
> krmí konec září a v říjnu za nezodpovědné hlupáky a všechny začínající
> včelaře bych tímto článkem chtěl před těmito postupy důrazně varovat.
> Zdraví R. Stonjek

DO PŮLKY SRPNA VĚTŠINU,PAK AŤ JE POČASÍ JAKÝ CHCE....včely ví kolik mají zásob a kolik zimních včel je schopných na nich přežít následující zimu,včely cítí jaká bude zima(kromě oddělků),resp.odhadnou podle zásob v jaké síle půjdou do zimy...PAK JE JASNÝ, že v říjnu můžete dát 10 Kg....
pokud je pozdější snůška(září) a všimnu si toho vkládám do druhého nástavku prázdnou souš do prostřed mezi zásoby,vím co potom nosí...

každý přísun sladiny svádí matku k plodování,aby vyrovnala poměr mezi zásobami a sílou včelstva
přirozeně směřují k rovnováze--v říjnu bych ji nedráždil,můžou zásoby proplodovat,prostě si část nechají a ze zbytku vychovají včely ,aby se vešli do poměru včely/zásoby/zima